„Díla science fiction vtiskla lidem o umělé inteligenci nesmazatelný dojem. Panují obavy, že jim stroje budou brát práci, a strach, že nám inteligentní roboti mohou ublížit a jednoho dne ovládnou svět. Těmito představami se v Microsoftu intenzivně zabýváme, protože má-li umělá inteligence společnosti skutečně prospět, musíme získat důvěru lidí, jejichž životy tato technologie promění.

 Chceme proto podněcovat veřejnou debatu. Domníváme se totiž, že bez toho, abychom se pokusili zodpovědět ty nejznepokojivější etické a morální otázky, nedokážeme plně porozumět širokému dopadu, který umělá inteligence bezpochyby časem bude mít, natož jej předvídat.

S těmito východisky jsme připravili seriál článků o umělé inteligenci, které rozebírají témata zaměstnávající veřejnost. Chceme v nich jasně sdělit, jak Microsoft tuto problematiku vnímá a jak hodláme řešit ty aspekty umělé inteligence, jichž se lidé obávají nejvíc.

V tomto prvním článku připravíme půdu pro veřejnou debatu a podíváme se na základy umělé inteligence, abychom rozptýlili některé mýty a zkreslené informace, které ji obklopují. V dalších článcích se poté budeme věnovat tématům od etického designu a zkreslení dat ve strojovém učení přes uplatnění těchto technologií v průmyslu a učení se novým dovednostem až po přípravu na pracoviště budoucnosti.

Jsme přesvědčeni, že z pohledu technologií i společnosti žijeme ve výjimečné době. Nevyhneme se však obtížím, dilematům, otázkám a tíze zodpovědnosti kladené na ty, kdo umělou inteligenci vyvíjejí a přinášejí do našich životů. Jako jedna ze společností, které právě toto dělá, bereme tuto zodpovědnost velmi vážně.“

Chris Bishop, vedoucí laboratoře Microsoft Research Cambridge a držitel titulu Microsoft Technical Fellow
 

Microsoft AI Commercial ft. Common

 

Co tedy umělá inteligence je? Zjednodušeně řečeno se jedná o stroje nebo počítačové systémy, jejichž chování simuluje lidskou inteligenci. V počítačové vědě zasahuje umělá inteligence do několika oborů zkoumání, nejvýznamnější z nich je strojové učení. Začněme od základů:

Co je strojové učení?

Strojové učení umožňuje počítačům učit se, aniž bychom je přímo programovali. Právě pokroky na tomto poli, zejména pokud jde o hluboké učení (deep learning), vedly k nedávnému prudkému rozvoji umělé inteligence. Podstatou strojového učení je trénování počítačových systémů k používání algoritmů – řádků kódu – k tomu, aby v datech rozpoznaly opakující se vzorce a poté se chovaly předvídatelně, tedy stejně, jako by se v dané situaci běžně zachoval člověk.

K příkladům umělé inteligence využívající strojové učení patří rozpoznávání řeči, rozpoznávání přirozeného jazyka, počítačové vidění, návrhy při vyhledávání nebo filtrování e-mailů. Prioritní doručená pošta v Outlooku například vybírá z doručených zpráv ty nejdůležitější pomocí umělé inteligence. Když něco hledáte nebo nakupujete online, návrhy výsledků nebo nákupní doporučení jsou dílem umělé inteligence. Microsoft Translator zase využívá algoritmy strojového učení k přepisu toho, co říkáte, do některého z mnoha jazyků.

Často používané metody strojového učení: Učení pod dohledem, učení bez dohledu a učení posilováním

Základy umělé inteligence: Proč nemá škodit, ale pomáhat

Trénování počítačů pomocí označených dat se nazývá „učení pod dohledem“ (supervised Learning). Mohou se používat například fotografie označené štítky sdělujícími, co je na obrázku zachyceno. Algoritmus použitý počítačem pak dokáže tyto štítky vybrat v dalších datových sadách. Když je tedy sada obrázků popsána označením, že zachycuje psy, počítač tomu umí porozumět a rozpoznat podobné obrázky psů.

Naproti tomu při „učení bez dohledu“ (unsupervised learning) rozpoznávají počítače v datových sadách vzorce bez štítků, na základě hledání podobností. Algoritmy tady nejsou napsány tak, aby zaznamenaly určité typy dat (jako jsou obrázky psů), ale aby hledaly příklady, které vypadají podobně a dají se seskupit dohromady.

Při „učení posilováním“ (reinforcement learning) se počítač učí metodou pokusu a omylu, dokud nenajde nejlepší způsob, jak daný úkol splnit. Microsoft používá tuto techniku v herních prostředích, jako je Minecraft, ke zkoumání možných vylepšení práce „softwarových agentů“ – třeba s cílem zajistit, aby postava ovládaná umělou inteligencí dokázala najít cestu lávovým polem a nespadnout do něj.

Co je hluboké učení?

Hluboké učení (deep learning) je typem strojového učení, který se inspiruje tím, jak informace zpracovávají neuronové sítě v lidském mozku. V těchto systémech každá vrstva neuronové sítě transformuje získaná data do reprezentace dané informace, která je vždy o něco ucelenější.

Tímto způsobem dosáhne systém pochopení dat na velmi podrobné úrovni, která se pak sečte do určité formy inteligentního uvažování. Když tedy počítač „uvidí“ obrázek psa, nejprve v matici pixelů rozpozná tvar, poté může identifikovat jeho okraje, pak obrysy, potom samotný objekt, a tak dále, dokud obrázek nerozpozná.

Právě tyto umělé neuronové sítě jsou motorem nedávných pokroků ve strojovém učení a ve schopnostech počítačů zvládat úlohy, jako je rozpoznávání řeči, zpracování přirozeného jazyka nebo rozpoznávání obrázků.

Ovládne umělá inteligence svět?

Vnímání umělé inteligence veřejností je z velké části zkresleno negativním znázorňováním této problematiky v dílech science fiction. Dnešní systémy umělé inteligence jsou však schopny provádět pouze jednotlivé, specifické úkoly. Daří se jim v logických úlohách, nevládnou však intuicí, empatií ani emoční inteligencí. Jinými slovy, skutečný vývoj v oblasti umělé inteligence je na hony vzdálen tomu, čeho se někteří lidé obávají.

Získávání důvěry veřejnosti v technologie umělé inteligence musí začít ve fázi návrhu a produkty musejí vznikat v pevně vymezeném etickém rámci. Je třeba se zaměřit na problémy jako ochrana soukromí dat, zneužití umělé inteligence, morální postavení systémů umělé inteligence nebo zodpovědnost v případě, že se něco pokazí.

Microsoft uplatňuje při vývoji umělé inteligence partnerský přístup a do centra staví humánní hodnoty. Jsme přesvědčeni, že návrh musí vznikat eticky a že společnosti, jež tyto technologie vyvíjejí, musejí převzít zodpovědnost za etické aspekty a při řešení těch nejnáročnějších výzev navzájem spolupracovat. Umělá inteligence by se neměla stát vlastnictvím jediné společnosti ani národa. Měla by patřit všem.

S tímto cílem pomohl společnost Microsoft založit neziskovou organizaci Partnership on AI, která se prostřednictvím doporučených postupů a otevřené debaty snaží prosazovat, aby umělá inteligence přinášela prospěch lidem i společnosti. Loni jsme sestavili vlastní poradní výbor zaměřený na umělou inteligenci a etiku při její konstrukci a vývoji, abychom zajistili, že všechny naše systémy umělé inteligence splňují principy etického návrhu. Trváme na tom, aby zahrnovaly ochranu proti zkreslení, zodpovědnost za algoritmy, byly transparentní a vysvětlitelné a pomáhaly lidstvu, aniž budou narušovat lidské soukromí.

Základy umělé inteligence: Proč nemá škodit, ale pomáhat

Umělá inteligence a budoucnost práce

Intenzivně se debatuje o tom, jak nám umělá inteligence bude ubírat pracovní místa, zejména pokud jde o manuální práci, která se dá automatizovat. V Microsoftu jsme přesvědčeni, že tento pohled je příliš zjednodušený. Většina pracovních pozic zahrnuje rutinní a zdlouhavé úkoly, které snižují naši produktivitu. Když je místo lidí zvládne umělá inteligence, budou se moci zaměřit na důležitější práci.

Tím nepopíráme, že umělá inteligence bude mít na podobu pracovišť značný dopad a že některá pracovní místa zcela nahradí. Zároveň ale vytvoří jiná, včetně takových, jaká dosud neexistovala. K takovému vývoji došlo u každé průmyslové revoluce, počínaje vynálezem tkalcovského stavu a parního stroje. Dnes, u čtvrté průmyslové revoluce, máme tu výhodu, že můžeme změny plánovat s podstatně širším vhledem. S vhodnou tvorbou politik a s učením se novým dovednostem může vytváření nových pracovních míst nabrat větší tempo než jejich ubývání.

Společnost Microsoft již na tomto poli odvedla kus práce a připravila řadu studií dopadu a doporučení zásad a politik. V nejnovější aktualizaci našich zásad, které vytvářejí právní rámec umožňující nabídnout přínosy cloud computingu všem, zdůrazňujeme, že nová technologie s sebou vždy nese narušení zavedených pravidel. Nemyslíme si sice, že umělá inteligence nahradí všechna pracovní místa, jsme ale přesvědčeni, že změní povahu práce a že naší zodpovědností je zajistit, aby lidé byli na toto období změn patřičně připraveni. Podrobněji se tomuto tématu věnujeme v naší e­knize The Future Computed (Vypočtená budoucnost), která zkoumá roli umělé inteligence ve společnosti.

Nepodceňujeme nicméně rozsah této výzvy ani obavu, kterou u veřejnosti vyvolává. Průzkum Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity, který pracoval s názory expertů na strojové učení, zjistil, že umělá inteligence by mohla mít do roku 2027 významný dopad na roli řidičů kamionů, do roku 2031 by se podobně mohla projevit v maloobchodě a do roku 2053 u chirurgů.

Jsme však přesvědčeni, že potrvá ještě mnoho desítek let, než bude umělá inteligence vyspělá natolik, aby lidi nahradila ve větším počtu úloh. A až k tomu dojde, v každém případě vyvstanou etické otázky, zda se jedná o správný přístup. Věříme proto, že pokud jde o umělou inteligenci, je dobré zaměřit se na dlouhodobý horizont a zodpovědně přistupovat k řešení problémů, kterým čelíme dnes.

Microsoft AI Commercial ft. Common

Text nevyjadřuje názor redakce