Kvalita potravin na trhu v Česku v období přelomu milénia citelně strádala. Vladimír Truschinger však tehdy koupil krachující výrobnu knedlíků a předběhl dobu tím, že vsadil na kvalitu, inovace a poctivé suroviny.
Cesta Vladimíra Truschingera k potravinářství vedla přes jeho šestiletý pobyt ve Francii. V roce 1992 spolu s francouzským kamarádem založil společnost a začal exportovat francouzské potraviny. V roce 1996 se vrátil zpět do České republiky a v roce 2001 využil příležitosti koupit výrobnu knedlíků od krachující firmy. Vložil do ní peníze vydělané ve Francii a postavil ji na nohy.
„První dva tři roky jsem si říkal, že jsem udělal největší hloupost svého života, pak se ale začalo dařit. Posledních 17 let firma funguje rok od roku lépe. Myslím si, že je to tím, že používáme kvalitní suroviny, máme kvalitní výrobky a dáváme do toho srdce,“ uvádí ke svému podnikání Vladimír Truschinger.
Audi A6 - Vladimír Truschinger
Proč jste se rozhodli koupit firmu, která prodělávala?
Původně jsme spíše chtěli koupit nějakou restauraci, kde bychom dělali francouzskou kuchyni z námi dovezených surovin, ale pak jsme si řekli, že tady na jižní Moravě, v našem menším městě, by to asi lidé nezaplatili. Když se pak vyskytla tato příležitost, šli jsme do toho…
Nakolik se vyplnilo vaše očekávání ohledně možností firmy?
Na 100 %, ale jak jsem už říkal, první tři čtyři roky byly tvrdší.
Kdo nebo co vás v životě nejvíce ovlivnilo?
Francie. Odešel jsem v roce 1988. Neuměl jsem jazyk. Měl jsem tam sice zázemí, protože jsem se oženil s Francouzkou, ale začínal jsem na stavbách jako pomocný dělník. Vypracoval jsem se na řidiče, ale firma zkrachovala a já zůstal bez práce. Pak jsme s kamarádem začali rozjíždět náš obchod.
Dodáváte i do řetězců? Jak na vás dopadá tlak na snižování cen?
Ano, dodáváme, ale tlak už není tak brutální. Změna přišla se zákonem stanovujícím, že řetězce musí nakupovat za netto ceny a už si nemohou odečítat bonusové částky. Na řetězce si stěžovat nemohu, protože platí na den přesně. Určitý tlak na cenu ale samozřejmě trvá. O obchod se stará bratr, ale u našich produktů jsou vstupy dané. Na surovinách se šidit nedá.
Jakou roli ve vašem podnikání hrají inovace?
Problém našeho oboru je, že stroje šité na výrobu knedlíků neexistují. Většinou tak pořizujeme stroje na výrobu pečiva, které se pak upravují a přizpůsobují naší výrobě. Tu je potřeba zdokonalovat neustále. Trh obchodně roste a je potřeba dělat inovace v etiketách a v balení. Dnes už vyrábíme i výrobky s delší záruční lhůtou, vakuujeme je a přidáváme inertní plyn, takže produkty vydrží 20 dní. Dříve to byly tři nebo čtyři, maximálně 10 dní.
Inovujete své produkty vlastními silami, nebo s partnery?
Ohledně technologií výroby jsme spolupracovali s potravinářskou školou v Bzenci, ale jinak si vše vyvíjíme a vymýšlíme sami. Pro určení délky záruky a spotřeby samozřejmě využíváme laboratoře vydávající certifikáty.
Jak se vám daří skloubit časově náročnou práci s rodinným životem?
Teď už dobře, naštěstí mám tolerantní manželku. Dříve to bylo horší. Už mám určitý věk, tak jsem si řekl, že dále nebudu podnikatelem, který je v práci 15 hodin denně. Obklopil jsem se schopnými lidmi, kteří jsou zodpovědní, a já už víceméně jenom dohlížím.
Co pro vás znamenají technologie?
Zajímám se o technologické novinky, mobilní zařízení i auta. Snažím se je naučit plně ovládat.
Podle čeho si auto vybíráte?
Ze 70 % u mě rozhoduje servis. Tady v Kyjově je skvělý servis Audi. Auta této značky kupuji, protože splňují všechny mé požadavky od A do Z. Nikdy nemám problémy. Zajišťují vše od umytí auta, ve všem mi vyjdou vstříc.
A pokud jde o parametry vozu?
Mám rád auta se silnějším motorem, která mají dobré technologie. V tom jde vývoj rychle dopředu. Najezdím toho hodně, kolem 40 tisíc kilometrů za rok, takže potřebuji mít pohodlné auto vybavené moderními systémy a asistenty zvyšujícími komfort a bezpečnost.
Co pro vás znamená úspěch?
Myslím si, že v podnikání jsem úspěchu celkem dosáhl. Vážím si toho, ale vím, že v jedné chvíli může člověk mít úspěch a ve druhé spadnout na ústa.
Lze v oboru, ve kterém působíte, očekávat zásadnější změny?
Já to zatím považuji za stabilní byznys. Jsme v současnosti druhou největší firmou vyrábějící knedlíky. Snažíme se držet si svou kvalitu a nejdeme do obchodu za každou cenu. Mohli jsme dodávat i do diskontních řetězců, ale za daných podmínek jsme do toho nešli. V dnešní době by se daly ještě rozšiřovat kapacity, ale máme problém s personálem. Sehnat dobré lidi je velký problém, mladým se nechce pracovat.
Snažíte se to řešit spoluprací s učňovskými školami?
Určitě. Problém je v tom, že už tu žádné učňáky v podstatě nejsou, dnes chce mít každý maturitu a vysokou školu.
Co vám v rámci vašeho podnikání a budoucnosti říká pojem předjet dobu?
Udržet firmu ve stavu, v jakém je teď, vyvíjet nové produkty a dále držet vysokou kvalitu.
Audi A6 - Vladimír Truschinger