Necelý rok v čele největšího českého výrobce lyží a snowboardů stojí Vladimír Dušánek, který je současně také ve vedení rakouské společnosti Kästle. Českou firmu s více než stoletou tradicí rychle posouvá dál. Kromě investic do vývoje angažuje lidi, kteří mají cenné zkušenosti z vrcholového sportu, aby firmě pomáhali vyvíjet co nejlepší lyže. Ty pak putují nejen k běžným zákazníkům, kterými jsou většinou zkušenější lyžaři, ale také k profesionálním sportovcům. Mezi nimi by byl Sporten rád vidět mnohem víc. Rozhovor s Vladimírem Dušánkem přinášíme v rámci spolupráce se společností Ayming, expertem na financování investic do výzkumu a vývoje.
Kam se posouvají technologie v zimních sportech?
V lyžařském průmyslu se obecně používají dvě základní technologie. Obě jsou poměrně staré a známé, ale nikdo dodnes nemá nic zásadně lepšího. Výrobně jednodušší a levnější technologie využívá pro výrobu jádra lyže vstřikování pěny, která pak tvoří jádro lyže. Tak se vyrábějí lyže zejména pro méně náročné lyžaře. Taková lyže je velice příjemná na ovládání, pohodlná, umí odpustit chybu, ale nehodí se pro rychlostní disciplíny, protože při jízdě z kopce má tendenci trvale mírně zpomalovat. Úspěšnější, ale i náročnější a nákladnější, je technologie sendvičového jádra, tedy vrstvené konstrukce, kde se kombinují různé typy materiálů. Tento princip je známý už asi čtyřicet let a všechny světové firmy, které pokrývají střední až nejvyšší segment, tuto technologii stále používají.
Takže čtyřicet let nic zásadně nového?
I u sendvičové technologie je velký prostor pro použití řady nových materiálů nebo jejich kombinace a tam je třeba vývoj rozhodně mít. Velká změna byl také přechod na carvingové vykrojení u sjezdových lyží zhruba před 20 lety, kdy se podstatně změnil profil a „krojení“ lyže. Zlepšilo to ovladatelnost lyže a umožnilo projíždět zatáčky vyšší rychlostí. V běžeckém lyžování došlo k řadě konstrukčních změn, zejména v oblasti takzvané „voskové komory“.
Zdroj: Sporten
Na carvingové lyže přešli skoro všichni lyžaři všech výkonností. Může v dalších letech přijít něco podobně zásadního?
Myslím, že carving vydrží ještě dlouho, i když se objevují tendence využít tento typ konstrukce pro sjíždění svahu snožnými a smýkanými oblouky, tedy s nohama blíže u sebe, což přináší nové prvky například v konstrukci patky lyže. Pak se někteří pokoušeli přijít s konstrukcemi mono-ski lyží, tedy naopak s jednou lyží, respektive skluznou deskou pro obě nohy, což se blížilo snowboardu, ale v zásadě se zdá, že se vývoj zatím vždy vrací zpátky ke carvingům. Má to i komerční dopady. Vytvořit novou disciplínu není problém, ale pokud za ní není nějaká komerční návaznost, tak se i na úrovni olympijských her nebo mistrovství světa obtížně uplatňuje.
Jak si dnes v popularitě stojí nejúspěšnější alternativa lyží, snowboard?
Ještě před pěti až šesti lety měl tento segment v některých zemích až 60 % podíl trhu. V naší části Evropy to bylo kolem 40 %, pak to výrazně kleslo. Teď se snowboard pohybuje někde mezi 20 až 25 % a zdá se, že tak to asi vydrží, je to regionálně hodně odlišné. Nikdo ale nečeká, že by se snowboarding v nejbližších pěti letech dostal z hlediska podílu na trhu na tak vysoká čísla, na kterých byl dříve.
V čem tedy vidíte hlavní směr vývoje novinek?
Myslím, že vývoj půjde spíš do oblasti materiálů a dílčích konstrukčních změn, tak je to vidět v posledních letech. Bude se přemýšlet nad tím, jak lyže udělat v setu s tím, co potřebujete k jejich použití, tedy vázání, boty a hole. Tomu se bude v nejbližších pěti až deseti letech věnovat víc úsilí, než že se bude někdo pokoušet vyvinout lyži nějakých zcela jiných parametrů.
Kolik peněz do nových technologií investujete?
Jedná se komplexní problém, protože to jde ruku v ruce se zvládnutím výrobních postupů a metod. Součástí projektu výzkum a vývoj je dílčí projekt investic do nových technologií a v něm jsme za 9 měsíců, co jsem tady, proinvestovali částku zhruba 2 miliony euro včetně nákladů na opravy a údržbu. V rámci projektu výzkum a vývoj spolupracujeme se společností Ayming. Ta nám pomáhá s vypracováním dokumentace, abychom vyhověli všem zákonným požadavkům. Když proinvestovaná částka dosáhne určité hodnoty, tak jim platíme odměnu jen z peněz, které nám ušetří.
Zdroj: Sporten
Nedávno jste oznámili, že do čtyř let chcete mít na trhu nové špičkové běžky. To opravdu vývoj trvá tak dlouho?
My tu lyži už v podstatě máme. Je to i díky tomu, že máme nové vývojové týmy na všechny hlavní sortimentní skupiny. Tým, který se týká běžeckého lyžování, byl díky zkušenostem dlouholetých pracovníků ve Sportenu i shodě okolností poměrně úspěšný, že se mu víceméně na první dobrou podařilo vyrobit špičkové lyže na závodní úroveň. Lyži budeme mít připravenou už na příští sezonu. Termín čtyři roky se týká našich ambicí, kdy bychom chtěli být vidět v nejvyšších patrech světového lyžování. Závodnická veřejnost se s naší lyží musí nejdřív seznámit.
Takže probojovat se do špičky, aby vnímala kvalitu lyže, trvá déle než samotný vývoj a výroba?
Přesně tak. Ty čtyři roky celkově se pojí s touto ambicí. A ve sjezdovém lyžování je to obdobné, tam to bude možná trvat o rok či dva déle. Už dnes máme kontraktované závodníky, kteří na našich nových běžeckých lyžích odjeli letošní sezónu. V Čechách je to Jiří Ročárek a Jakub Pšenička. Den před Jizerskou padesátkou se jel závod na 25 km a tito dva byli na prvním a druhém místě. Ale testování a přesvědčení závodnické komunity nějakou dobu trvá. Lyži zatím také máme jen v omezeném sortimentu.
Jiří Ročárek, zdroj: Sporten
Můžete zmínit nějaký konkrétní výsledek inovací z poslední doby?
Letos jsme na trh uvedli úplně novou řadu sjezdových lyží. Podařilo se nám vyvinout lyži pro takzvané velkoobjemové použití, což ocení lyžaři, kteří potřebují lyži na časté používání (závodníci, lyžařské školy, apod.). Je vhodná i pro půjčovny lyží a pro experty, kteří si lyži často upravují, brousí hrany, strukturují skluznici. Nikdo jiný nemá takové provedení ve smyslu konstrukčního a materiálového řešení tohoto typu lyže jako my. Umožňuje primárně velice častou úpravu skluznice a hran. Máme tam nakombinované čtyři prvky, přičemž naše konkurence má vždy jen jeden, maximálně dva z nich. Právě na tomto projektu jsme spolupracovali i se společností Ayming.
Máte v týmu hodně lidí, kteří mají zkušenosti z vrcholového sportu, například Ondřeje Banka, Víta Fouska a řadu dalších. Jak moc jsou pro vývoj důležití?
Díky jejich zkušenostem můžeme vyvíjet ty nejlepší lyže i pro nejnáročnější lyžaře. Tým lidí, kteří mají zkušenost s vrcholovým sportem a pracují s námi, stále doplňujeme. Nově se k nám přidává bývalý reprezentant, mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista a současný trenér Jaroslav Sakala, který se vrací ze Slovinska, kde šest let trénoval skokany na lyžích. Spolupracuje s námi také Lukáš Vokatý na vývoji akrobatických lyží a Ondřej Vokatý na lyžích určených pro jízdu v boulích. Rozšíření týmu o další zkušené sportovce byl jeden z prvních kroků, který jsme udělali, když investiční skupina Consillium Private Investment Tomáše Němce Sporten koupila. Vidíme v tom velký přínos proto, že se soustředíme hlavně na klienty kategorie hobby, performance hobby až experty. K nim míří dominantní část naší produkce pod značkou Sporten s technologií dřevěného jádra. Zásadně používáme technologii symetrického opláštění dřevěného jádra, používáme titanalové pláty, ovšem nedáváme jen jeden, ale vždy dva. Když potřebujeme vyrobit lyži s měkčí flexi v podélné ose, tak dáváme také dva titanaly, ale třeba tenčí. Tím se lyže Sporten často liší od ostatních. Máme ale i výrobky pro entry level, pro začátečníky. Za tímto účelem jsme reinkarnovali značku Artis.
Sportovní oddíl Nové Město na Moravě, zdroj: Sporten
