Rozhovor s Kristínou Šumichrastovou, ředitelkou poradenské společnosti Ayming, která se na odpočet na VaV specializuje v Evropě již třicet let.
Odpočet na výzkum a vývoj je v poslední době často medializované téma. Odbornou veřejností rezonoval článek paní ministryně financí ohledně efektivnosti odpočtu na výzkum a vývoj. Jaká je aktuální situace?
Je dobrou zprávou, že celá problematika odpočtu na VaV se aktuálně intenzivně řeší na nejvyšší úrovni a do podrobné analýzy stávající situace a návrhů řešení je začleněna také odborná veřejnost včetně zástupců podnikatelů. Je důležité říct, že každý stát, který odpočet na VaV implementoval, si prošel obdobím upřesňování, vyjasňování a vylepšování legislativy odpočtu na VaV. Podobně je tomu teď i u nás a je to přirozené, vždyť odpočet v České republice funguje již 13 let.
Problematika odpočtu na VaV proto byla řešena přímo na zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá premiér Andrej Babiš, za účasti paní ministryně financí Schillerové. Z usnesení RVVI vyplývá, že RVVI považuje daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje za plnohodnotnou součást státní podpory VaV a konkurenceschopnosti České republiky. Na základě jednání na RVVI budou pokračovat další pracovní setkání mezi ministryní financí, místopředsedou RVVI doc. Havlíčkem a ve spolupráci s organizačně průřezovou pracovní skupinou (SP ČR, AVO, AMSP ČR) za účelem analýzy stávající situace a návrhu zlepšení v systému daňových odpočtů na VaV.
Mezi diskutovanými změnami je například změna zákona o daních z příjmů tak, aby bylo umožněno schválení projektu výzkumu a vývoje daňovým poplatníkem nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém je odpočet na VaV poprvé uplatněn. Důvodem je, že aktuální požadavek schvalování projektu výzkumu a vývoje před jeho zahájením je závislý na interpretaci neurčitého právního pojmu, kterým „zahájení projektu VaV“ bezesporu je. Účelem případných změn zákona by mělo tedy být zvýšení právní jistoty poplatníka, vyjasnění pojmů pro jednotný výklad povinností souvisejících s uplatňováním odpočtu na VaV a pro efektivní a spravedlivé kontrolování odpočtu na VaV finanční správou.
Není pochyb o tom, že všechny strany si význam odpočtu na VaV uvědomují a že chtějí, aby VaV v českých firmách probíhal, a aby ho firmy nepřesouvaly jinam, mimo Českou republiku.
Podle Vás je tedy odpočet na výzkum a vývoj efektivní nástroj pro financování inovací?
Ano, je to efektivní nástroj pro financování inovací, který naprostá většina vyspělých ekonomik implementovala a využívá již řadu let, a dokonce jej neustále posiluje a vylepšuje. Podle statistik OECD je tento nástroj v současnosti využíván ve 29 z 35 zemí OECD a ve 22 z 28 zemí EU a efektivně tak přispívá k rozvoji lokálních firem, ekonomiky a investic do VaV a také inovací. Není tedy sporu o tom, že odpočet na VaV je nástroj využívaný a obecně také uznáváno, že efektivní. Já bych ale dodala, že pouze za předpokladu, že je dobře ukotven legislativně, výkladově, pokud firmy vědí, jak ho správně uplatňovat a pokud ho finanční správa kontroluje transparentně, metodicky a jednotně.
Odpočet na VaV je komplexní, má aspekty technické, projektové a daňové, a je tudíž docela citlivý na správné nadefinování a ukotvení v právním systému. Posuzovat efektivnost takového nástroje podle toho, že nebyl dobře implementován, myslím nelze. Je nutné se zaměřit především na zlepšení fungování systému. Samotné přínosy odpočtu na VaV jako takového jsou poměrně zřejmé.
Analýz o pozitivních dopadech a efektivitě odpočtu na VaV a také o návratnosti takové státní podpory je navíc poměrně dost. Mimochodem, zrovna před nedávnem navrhla Evropská komise reformu zdanění firem v EU a významnou součástí návrhu je také podpora inovací prostřednictvím výrazného daňového odpočtu.
A proč vlastně nefinancovat výzkum a vývoj pouze přes dotace?
Pro efektivní veřejné financování inovací a VaV je důležitá právě kombinace přímé a nepřímé podpory. Přímá podpora v podobě dotací je určena vybraným firmám, které musí splnit přísná kritéria daného dotačního programu a dané výzvy. V takovém případě tyto firmy dostanou v mnoha případech relativně vysokou podporu. Celý dotační proces je ale obvykle velmi časově a administrativně náročný a netýká se plošně všech inovativních nebo vývojových firem. Naopak odpočet na VaV je nástroj, který má být ze své podstaty maximálně pružný tak, aby ho mohla využít většina firem realizujících vývojové projekty v dané zemi a to každoročně a s nízkou administrativní zátěží. Obě formy veřejného financování pak může firma efektivně kombinovat tak, aby získala co nejvyšší míru financování inovativních a vývojových projektů.
Navíc, dotační programy vykazují často určitou nestabilitu v čase, v pravidlech atp. Příkladem mohou být dlouhodobé problémy s čerpáním dotací z programu OPPIK, jehož financování bylo dokonce aktuálně pozastaveno. Tyto situace nastávají ve složitém dotačním financování opakovaně a nejenom u nás v České republice. To myslím dokládá nutnost paralelní existence jiného, pružnějšího nástroje financování VaV, který firmy podporuje systematicky, průběžně.
Zmiňovala jste fungování odpočtu v jiných státech. Vyzdvihla byste nějakou konkrétní zemi, kde to podle vás funguje nejlíp?
Nelze říci, že existuje jedna země, kde by odpočet na VaV dle mého názoru fungoval nejlépe a nejefektivněji. Při posuzování toho jak odpočet v dané zemi funguje, je nutné podívat se na dva aspekty: legislativu (podmínky odpočtu) a systém kontrol (právní jistota firem).
Co se legislativy a podmínek odpočtu týká, tak byla v roce 2016 Česká republika dle studie OECD na 15 místě ze 40 v posuzování tzv. „štědrosti odpočtu na VaV“, označované také jako B-index. Tedy jsme u nás víceméně průměrně štědří. Ve studii se posuzuje zejména výše podpory, ale pak také rozsah uplatnitelných aktivit, nákladů, strop uplatnitelných nákladů, možnost přímého vyplacení podpory v případě daňové ztráty podniku nebo délka možného přenosu odpočtu do dalších let.
Samotná výše podpory je ale vyšší například ve Velké Británii, kde je odpočet 130% z uplatnitelných nákladů na VaV a nižší je dnes třeba v Polsku, kde je odpočet pouze 50% z uplatnitelných nákladů. Ve Francii uspoří společnost až 30% ze všech nákladů na VaV (v ČR je to aktuálně 19%), naopak třeba v Rakousku je to pouze 14%. Výše podpory je však pouze jedním důležitým ukazatelem.
Pro srovnání třeba v ČR existuje v případě daňové ztráty možnost odpočet přenést do dalších tří let, což je ale nejnižší možná doba přenosu, naopak zcela bez časového omezení je možné odpočet přenášet v Itálii nebo Irsku. V Kanadě je možné odpočet přenášet až po dobu deseti let. A v případě daňové ztráty vyplatí stát podniku podporu přímo například v Rakousku, Velké Británii nebo Španělsku. Například ve Francii je možnost přímého vyplacení částky pouze pro malé a střední podniky, velké dostanou vyplacenou částku po pětiletém přenosu odpočtu.
Dále existují podstatně strukturovanější systémy odpočtu na VaV, například ve Francii existuje výrazné zvýhodnění inovativních start-up firem a nově založených firem nebo zde existují odpočty zvlášť pro výzkum a vývoj (vyšší podpora) a zvlášť pro inovace (nižší podpora).
Tmavě modrou barvou vyznačeny země využívající odpočet na VaV. Zdroj: Ayming Česká republika s.r.o.
A jak je to s kontrolami odpočtu na VaV v jiných zemích?
Co se kontrol odpočtu na VaV týká, například ve Francii, Portugalsku nebo Nizozemí existuje úřad, zcela nezávislý na finanční správě, který hodnotí, zda se jedná o výzkum a vývoj pro účely uplatnění odpočtu na VaV. Finanční správa do takového rozhodnutí nezasahuje. V jiných zemích zase vznikla na finančních úřadech specializovaná oddělení s technickými experty pro jednotlivé oblasti, kteří VaV posuzují (Kanada).
Zásadní ale je, že ve všech zemích funguje finanční správa jako partner pro firmy, připravuje pro ně detailní a precizní návody jak odpočet správně uplatnit a co všechno bude u kontrol vyžadovat. Dokonce pořádá pro firmy školení ke správnému využívání odpočtu na VaV (Kanada). V Nizozemí veřejná správa k využívání odpočtu na VaV firmy prostřednictvím propagačních materiálů dokonce vybízí. Třeba už i na Slovensku existuje „hotlinka“ kam mohou poplatníci napsat a velmi rychle dostanou odpověď na otázky spojené se správným uplatněním odpočtu, a to Slovensko přijalo legislativu odpočtu na VaV až v roce 2015. To firmám poskytuje tu právní jistotu, kterou potřebují, a to určuje efektivitu odpočtu na VaV.
Závěrem se dá asi říci, že principiálně dobře funguje odpočet na VaV v těch zemích, kde vláda a finanční správa chápou a uznávají význam a smysl odpočtu na VaV pro konkurenceschopnost firem a pro rozvoj ekonomiky. Věřím, že k tomu směřujeme také v České republice a že zanedlouho bude problematika odpočtu na VaV vyřešena.
