Smart city je zajímavé téma, ale „chytré lavičky“ s USB nabíječkami toho moc nevyřeší. Jak správně začít?
Milan Hába: Ve společnosti T‑Mobile jsme přesvědčeni, že řešení pro smart city by mělo začít u jejich plánování. K tomu potřebují města a obce vědět, kde se vyskytují jejich obyvatelé během dne, měsíce, hodin, v jakém počtu, odkud kam se přemísťují apod. K tomu jsme schopni, na základě dat z naší mobilní sítě, poskytovat různé analýzy.
Kdo by měl dát podnět a kdo plánovat? Může vyvolat podnět a pomoci komerční subjekt?
Milan Hába: Tato záležitost je oboustranná. Jako operátor můžeme dát městu, obci, jejich zástupcům impulz ohledně toho, co je možné.
Poptávka však může přijít také rovnou od nich, i jen díky tomu, že smart city je dnes poměrně populární téma a zástupci měst a obcí se mu určitě intenzivně věnují. Leckde proto už také mohou mít představu, co by už dnes vlastně mohli díky dostupným technologiím vyřešit.
Lukáš Kovárník: Z mého úhlu pohledu neznamená pojem smart city nasazování nových, inovativních technologií, ať už jde o chytré lavičky nebo lampy. Spíše jde o chytré uvažování zástupců měst o tom, jak svoje město dál řídit a vést. Důsledkem samozřejmě může být, kromě jiného, i nasazování těchto nových a inovativních řešení.
Co všechno by mohlo obsahovat řešení pro smart city a co je reálné ve střednědobém výhledu?
Milan Hába: V našem portfoliu máme řadu řešení včetně tzv. chytrých lamp, košů, parkování a dalších. Kromě toho se však snažíme pro města dělat něco navíc. Jde o analýzy mobility, které městům poskytují informace o tom, kde se během dne jejich občané pohybují. Na tomto základě pak město může například plánovat městskou hromadnou dopravu, odkud, kam, kdy by měla jezdit a jak často.
Dokončili jste už ohledně big data pro města a obce nějaké projekty? Daly by se uskutečnit nějaké další?
Lukáš Kovárník: Určitě, příkladem řešení a analýzy mobility z praxe je statutární město Brno. Už teď tam využívají naše analýzy pro efektivní plánování a řízení turistického ruchu, plánování územního rozvoje nebo plánování MHD.
Kromě jiného právě vzniká ve městě Brně veřejný portál, který tato data ukazuje i veřejnosti, zejména Brňákům.
Se kterými nástroji a platformami pracujete?
Lukáš Kovárník: Toto je velmi technická otázka a odpověď na ni má několik rovin. Tou první je příprava zdrojových dat, která pocházejí z naší sítě. Na tuto oblast máme vlastní proprietární nástroje. Protože řešení mobility a analýzy dat provádíme celou řadu, používáme také různé nástroje. Například z pohledu big dat i od známých světových firem. Máme tedy pro vytěžování big dat a jejich analýzu mix vlastních i komerčních řešení. V souvislosti s big daty se samozřejmě také bavíme o jejich bezpečnosti, protože obsahují citlivé údaje našich zákazníků. Rád bych zdůraznil, že tyto údaje jsou důkladně zabezpečeny, a navíc důsledně zcela anonymizovány ještě předtím, než se začnou zpracovávat, aby nemohlo dojít ke zneužití osobních údajů našich zákazníků, což je pro nás prioritou.
Jak „velké“ musí být město, aby to bylo jak pro vás, tak pro obec rentabilní?
Lukáš Kovárník: Jednou věcí je ekonomická otázka, druhou je kompetenční otázka analýz, protože mají své technické limity. Lze hovořit o městě od 40 tisíc obyvatel, aby pro něj analýzy určitého druhu dávaly smysl.
Dají se tato řešení nějak kumulovat pro více obcí, případně městských částí? Brání tomu něco? S kým je třeba o této problematice na městských správách jednat?
Lukáš Kovárník: Nebrání tomu vůbec nic, naopak to dává ještě větší smysl, když jde o propojování větších oblastí, protože to umožňuje větší náhled do mobility. Je však na samotných městech a samosprávách, aby se mezi sebou domluvily, jakou analýzu chtějí, jaká jim dává největší smysl. Uvedu příklad z Prahy. Pro pražskou MHD určitě dává smysl zahrnout i Středočeský kraj, protože je jím zásadně ovlivňována. Dá se pak udělat i širší analýza.
Například pro Institut pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy, který tuto problematiku velmi dobře chápe, jsme dělali analýzu širšího metropolitního plánu přesahující katastrální území hl. m. Prahy. Chtěl bych zmínit i využití mobility pro města a kraje v oblasti cestovního ruchu, územního rozvoje, samozřejmě i zmíněné MHD, organizace krizového managementu, ale také třeba koordinace sousedících správních celků.
Umí se tedy domluvit Středočeský kraj s Prahou? Není žádným tajemstvím, že například nefunguje meziresortní informovanost.
Lukáš Kovárník: Je to přesně, jak říkáte, jednání mezi správami nejsou jednoduchá. Například u Prahy šlo o ojedinělou záležitost, kdy sama požadovala širší analýzu z pohledu geografie, než jaká by byla z pohledu pouhého vymezeného katastru nutná. Nicméně do debat mezi Středočeským krajem a hlavním městem Prahou nevidím.
Každé město má problém s dopravou a zácpami. Lze tomu čelit i na úrovni jednotlivců, například jejich lepší informovaností, jako tomu napomáhá například aplikace Waze, což lze považovat za krátkodobý horizont řešení?
Milan Hába: T‑Mobile je zapojen do evropského projektu C‑Roads organizovaného Evropskou komisí a agenturou INEA. V České republice jej koordinuje Ministerstvo dopravy. Projekt má za úkol pilotní nasazení tzv. C‑ITS kooperativních systémů. Ty mají zajistit komunikaci mezi samotnými vozidly a také propojení vozidel s dopravní infrastrukturou. Tzv. C‑ITS aplikace jsou v této fázi o zvyšování informovanosti řidičů o dění na silnicích s cílem zvyšování bezpečnosti provozu, v pozdějších fázích pak samozřejmě o samořiditelných vozidlech a jejich vzájemné koordinaci. Konkrétně se pak nyní jedná o záležitosti jako varování před nebezpečnými místy na vozovce, blížícím se vozidlem záchranných složek (s cílem vytvořit prostor pro jeho průjezd) nebo železničním přejezdem, na kterém jede či pojede vlak. Jednou z funkcí, které už řidiči částečně znají z aplikací, jakými jsou Waze nebo Google Maps, je varování před kolonou, ovšem zde je více akcentována otázka bezpečnosti, spíše než optimalizace trasy.
Lukáš Kovárník: Waze navíc v určitých případech může dávat mylné informace. Například když stojí tři auta za sebou těsně u silnice, tato aplikace se může domnívat, že jde o zácpu.
Rád bych zdůraznil, že dopravní odborníci si uvědomují, že z pohledu kvality poskytovaných služeb nejsou zmíněné aplikace komunitního typu spolehlivé. Silniční doprava by měla být řízena obdobně jako letecká, železniční či lodní. Předpokladem pro kvalitní management silniční dopravy je profesionální analýza velkého množství nasbíraných dat a konkrétní návrhy opatření, které z ní vycházejí. Proto je T‑Mobile součástí projektu C‑Roads a jedním z jeho úkolů je mimo jiné na základě těchto dat poskytnout kvalitní a garantované informace koncovému uživateli. Ten by se pak měl v rámci dopravní infrastruktury cítit bezpečněji, současně pojede plynuleji. Důležité také je předejít případům, kdy komunitní aplikace svedou širší masu vozidel do oblastí, které pro ni nejsou určeny, třeba do hustší městské zástavby, satelitních oblastí apod.
Pracujete už také na nějakých aplikacích, kde by se takové informace zobrazovaly, ať už jde o smartphone, tablet, nebo ve spolupráci s automobilkami přímo na displejích přístrojových desek aut?
Milan Hába: C‑ITS systémy mají být do budoucna postavené právě na tom, že přímo ve vozidlech budou instalovány jednotky C‑ITS. To znamená, že informace, o kterých jsem hovořil, se budou zobrazovat přímo na displejích tzv. infotainment systému ve vozidlech a dále budou tyto jednotky některá data také pořizovat. Aby se tak ale mohlo stát, bude zapotřebí počkat, až automobilky začnou takovéto systémy do vozidel nasazovat. Řada z nich už ohlásila, že od roku 2019 tomu tak u jejich nově vyráběných vozidel bude. I tak to však nějakou dobu potrvá a T‑Mobile v projektu C‑Roads hodlá využít to, co už dnes převážná část zákazníků má, a sice smartphone, aby tyto informace mohli prostřednictvím mobilní aplikace dostávat.
Pracujete na nějaké takové aplikaci pro smartphone?
Milan Hába: Právě ji vyvíjíme.
Lukáš Kovárník: V tuto chvíli je ve stavu testování na použitelnost, proof‑of‑concept. Testujeme použitelnost zadání, abychom prověřili, zda je aplikace použitelná v projektu C‑Roads.
Musí být uživatel této aplikace zákazníkem operátora T‑Mobile?
Lukáš Kovárník: Nemusí, půjde o standardní aplikaci, kterou bude možno stáhnout z obchodu s aplikacemi, ať už půjde o Google Play pro Android, nebo o App Store pro iOS.
Zajímáte se o smart technologie?
Navštivte T‑Mobile stánek na URBIS SMART CITY FAIR ve dnech
25.–26. 4. 2018 na brněnském výstavišti.