Co předcházelo založení EPK Technologies?
Roky práce a studia. Mám vystudované ČVUT, návrh číslicových obvodů aneb návrh hardwaru. Teď se pohybujeme spíš ve webových a mobilních technologiích, ale je pravda, že poslední dobou se některé projekty blíží i tomu, co mám vystudováno. V době studia jsem začal pracovat pro agenturu Media Factory, vedl jsem tam s kolegou tým vývojářů. Vyvíjeli jsme technologická řešení a projekty pro velké firmy: korporace, banky, pojišťovny, telefonní operátory. Ty technologie dodnes fungují. Běží na nich třeba web a interní systémy Vodafonu.
Proč jste tam skončil?
Nová výzva a příležitost, bohužel to byla slepá větev. Dostali jsme se s bývalým kolegou a týmem do Estonska do startup akcelerátoru, kam nás vybrali z několika desítek týmů, s projektem zaměřeným na media monitoring, strojovou analýzu médií. Nakonec jsme ho hlavně z osobních důvodů skrečovali. Byli jsme pak ve stavu, kdy nás tato aktivita stála dost peněz, a přemýšleli jsme co dál. Jádro týmu bylo výborné a fungovalo, známe se dlouho, konečně jeden z jeho členů je můj bratr. Tak jsme se pustili do podnikání tady v Česku a loni v dubnu formálně vznikla EPK Technologies.
Co bylo hlavní myšlenkou při vzniku firmy?
Nápadů se v té době vyrojilo spousta, doteď jich máme v šuplíku kolem padesáti. Primární cíl byl ale odlepit se ode dna a dostat se zpátky do rozumných finančních hladin, protože působení v Estonsku nás všechny finančně vyčerpalo. Vrátili jsme se proto v podstatě k zakázkovému vývoji, postupně se náš záběr rozšiřoval o další aktivity a začali jsme investovat do vlastních projektů.
Na webu nabízíte hned několik služeb. Co je vaší prioritou?
Primárně se soustředíme na zakázkový vývoj v různých segmentech. Vyvíjíme aplikace od nuly, optimalizujeme stávající. Kromě vývoje se zabýváme bezpečnostním a funkčním testováním webů, virtuální realitou, drony a podobně. Děláme weby, aplikace, informační systémy. Pomáháme digitálním agenturám s technologiemi, pro několik z nich vyvíjíme CMS systémy. Soustřeďujeme se i na mobilní aplikace a na speciality jako třeba 3D aplikace na webu, díky nimž jsme se seznámili s IBM.
O co konkrétně šlo?
Loni jsme dělali projekt pro Zaraguzu, kampaň pro Heineken. Jmenuje se Heineken City Symphony. Je to interaktivní 3D mapa Prahy, na které vyskakovaly události ze sociálních sítí. Šlo o prezentaci pro Designblok. Zaraguza to vymyslela, my jsme přišli na řešení, jak to zrealizovat. Údajně projekt před námi několik firem odmítlo s tím, že to nejde, což je vždycky výzva a příležitost pro nás.
A přes tento projekt jste se dostali k IBM?
Přesně. V létě byl hackathon nad otevřenými pražskými daty. Zmínili jsme se o tom, že jsme ti, kdo stojí za City Symphony. Začali se o nás zajímat. Na ten hackathon jsme vyrazili s podobným projektem, vzali jsme surový 3D model Prahy a data, která mělo město k dispozici. Všechno jsme propojili a výsledkem byl monitoring aktivity ve městě. Uvidíte tam třeba, jak jezdily záchranky na Silvestra nebo kde je nejvíc parkovacích automatů, kde se v Praze nejvíc dostávají botičky, kde probíhají policejní akce. Ve čtyřech lidech jsme to měli za víkend hotové, od IBM jsme vyhráli cenu za inovaci. V IBM v té době připravovali projekt Czech Startups. Oslovili nás, jestli bychom na ten web nemohli vyrobit něco podobného City Symphony, 3D mapu startupů v Praze. Díky tomu jsme se stali IBM partnerem.
Pokračuje tento projekt?
Ano. S IBM na něm spolupracujeme dál. Připravují podobné projekty v dalších státech a městech na světě. Takže další meta je dostat aplikaci do dalších měst. Cílem tohoto projektu je mít globální mapu startup komunity celého světa ve vizuálně zajímavém provedení.
Jak se cítíte ve startupové komunitě?
My se v ní moc nepohybujeme. Poté, co jsme skončili náš pokus o podnikání v Estonsku, řekli jsme si, že místo lovů na investory raději začneme od nuly s tím, co umíme. Tím si vyděláme na své vlastní projekty a další rozvoj. Akcí, jako jsou hackathony, se účastníme hlavně proto, že máme rádi výzvy v podobě řešení nových problémů, k tomu v omezeném čase a samozřejmě na upoutání pozornosti.
Chcete se dozvědět více o řešeních od IBM? Klikněte sem.
Co vám dává spolupráce s IBM, kromě spolupráce na 3D mapách?
Využíváme IBM Bluemix. Když jsme se u naší nové aplikace rozhodovali, jestli si budeme infrastrukturu řešit svépomocí, nebo ne, řekli jsme si, že vyzkoušíme Bluemix. A to z důvodu, že je to aplikační cloud. Nemusíte se starat o infrastrukturu, zabezpečení, škálování. Je to na pár kliknutí. Používáme ho tři měsíce a jsme s ním spokojení. Bluemix má velkou výhodu v tom, že si v něm člověk může poskládat spoustu věcí, služeb a technologií, ke kterým by se standardně nedostal, nebo potenciálně za velké peníze, a ještě se o ně musí starat.
Zmiňujete se o novém projektu. O co konkrétně jde?
Spustili jsme novou taxi aplikaci s názvem Taxin, konkurenci pro Liftago, Hopin, Taxify a podobné. Zvolili jsme ale trochu jiný model. Spolupracujeme přímo s taxikáři a provozovateli taxislužeb. Máme poměrně dobrou zpětnou vazbu, pokud jde o to, co taxikářům vadí na fungování aplikací, a co naopak chtějí. Naším cílem byla aplikace, která je stejně výhodná pro řidiče i pro zákazníky. Nechceme se tlačit do toho, že máme nejlevnější taxi. Ve finále to totiž dopadne tak, že nabídnete třináct korun za kilometr jízdy, ale máte jenom dva taxíky, protože nikdo jiný za tuto sazbu nechce jezdit.
Míříte na velké taxislužby, nebo na jednotlivé taxikáře?
Zatím jdeme napřímo přes konkrétní taxikáře, pohybujeme se ve stejném segmentu jako konkurenční služby. Potenciálně se dá aplikace přeměnit na dispečink a nabízet ji přímo taxislužbám jako náhradu jejich aplikací. Stejně tak se dá spustit v dalších městech a zemích.
Jak taxikáře získáváte?
Je to poměrně zvláštní svět. Hodně předpokladů, které jsme měli na začátku, bylo celkem rychle vyvráceno. Pomáhá nám partner, který se v této oblasti pohybuje. Dřív provozoval taxislužby, takže má na hodně taxikářů osobní kontakty.
Plánujete nějakou kampaň, kterou na novou službu upozorníte?
Zatím ne. Napřed ji potřebujeme vyzkoušet, ověřit si, jestli stávající model funguje. Chystáme se s tím na různé akce, kde budeme aplikaci propagovat. Co jsem se bavil s lidmi, kteří dělali kampaně pro konkurenční služby, je největší problém v tom, že když si člověk tu aplikaci spustí a vyzkouší, tak z pohledu taxikáře nepřijde zakázka a z pohledu zákazníka se nenajde volný taxík. V tu chvíli lidi utečou a je obtížné získat je zpátky. Takže se ještě předtím, než uděláme velký humbuk, snažíme vybudovat síť taxikářů, kteří budou mít přes osobní vazby důvěru v aplikaci, i když jim zatím negeneruje žádné větší zisky. Pak na to půjdeme přes pražské podniky, kde se nejčastěji vyskytují potenciální zákazníci. Aplikace zatím funguje pro Prahu, následně okolní města.
Zmínil jste, že je Taxin jiný než konkurenční aplikace. V čem?
Máme trochu jiný model. Nebudeme tolik závislí na počtu zakázek jako konkurenční služby. Naše aplikace je pro uživatele jednoduchá. Taxi domů si klient může objednat i jedním tlačítkem. Není ani potřeba registrace. Snažíme se, aby to pro obě strany bylo co nejméně komplikované. Řešíme ani ne tak vzdálenost jako spíš čas dojezdu. Zajímá nás, za jak dlouho taxikář bude schopen vůz přistavit, a podle toho rozhodujeme.
Čemu kromě této aplikace se ve firmě věnujete?
Aktuálně pracujeme na netradiční webové aplikaci na bázi strojového vidění pro reklamní kampaň, která bude k vidění v televizi od února. Dále rozsáhlejší webovou 3D aplikaci. A potom třeba projekt vyvíjený pro vojenské a policejní ostřelovače, také využívající strojového vidění, různé senzory a hardware. Nepohybujeme se tedy jen na úrovních webů a mobilních aplikací, ale máme i aktivity na hranici výzkumu a vývoje. Nejkurióznější zakázka, byť jsme ji nakonec odmítli, byl software pro sací bagr v Nigerii. Je to loď, která má sto metrů na délku a padesátičlennou posádku. Bylo třeba velmi přesně měřit ponor mnoha tunové sací hlavy, která čistí dno přístavu, aby do něj mohly připlouvat zaoceánské lodě. Zajímavá výzva. Nakonec jsme ji nerealizovali jen kvůli lokalitě. Ministerstvo zahraničí totiž moc nedoporučovalo tam létat.
Kolik vás v týmu je?
Zatím se držíme osvědčeného jádra, takže jsme čtyři zaměstnanci. Odborné věci jako HTML kódování a grafiku řešíme prostřednictvím externistů. Jsou to naši známí nebo spolupracovníci z dřívějška, s nimiž jsme se potkali při práci pro společného klienta. Jde o zhruba deset lidí.
Jakou máte vizi rozvoje firmy do budoucna?
Zrealizovat co nejvíc projektů, které máme vymyšlené. Chceme se dostat z fáze, kdy uskutečňujeme cizí vize, do fáze, kdy si bez většího rizika realizujeme vlastní.
Stačíte se věnovat i nějakým mimopracovním aktivitám?
Záleží na tom, jaký je aktuální stav ve firmě. Samozřejmě práci občas nějaký víkend obětujeme, ale snažíme se nepracovat 24 hodin denně. Na to, abychom zašli někam s kamarády nebo na sport, si vždycky čas najdeme. Ve firmě hrajeme pravidelně a velmi intenzivně stolní fotbálek. Taky jsme před pár týdny zkoušeli sjezd na koloběžkách ze Švýcarského Axalpu, asi dva a půl kilometru vysoké hory. Byl to zážitek.