Mazars CEE Tax Guide 2017: Unikátní studie srovnávající daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy
Odvody na sociálním a zdravotním pojištění jsou v České republice druhé nejvyšší (34 %) z 19 zemí střední a východní Evropy. Žebříčku vévodí Slovensko, kde souhrnné pojistné dosahuje 35,2 % z hrubé mzdy.
Pokud se mezinárodní společnosti rozhodnou pro investice v některé z 19 zemí střední a východní Evropy musejí počítat s nejvyššími daněmi i náklady na zaměstnance v Řecku. Investoři zde zaplatí nejvyšší korporátní daň (29 %), vysoká je i DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Naopak nejnižší firemní daně zaplatí Černé Hoře (9 %) a také v Maďarsku (9 %), kde však výše sazby je kompenzována vysokou DPH (až 27 %). V Makedonii (10 %) však dokonce firmy od určité výše obratu zaplatí pouze minimální daň (1 %) či se mohou zdanění vyhnout úplně. Nejvyšší hrubé průměrné mzdy v soukromé sféře pobírají zaměstnanci v Rakousku (2,788 eur), nejnižší naopak na Ukrajině (317 EUR). Vyplývá to z unikátní studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy.
„V České republice došlo v uplynulém roce jen k několika malým změnám v daňových sazbách, ale co bylo jedním z nejdůležitějších pilířů české vládní politiky za posledních pět, je zdokonalené vybírání daní. Údaje shromážděné správci daně prostřednictvím nových nástrojů vedou k významnému nárůstu daňových kontrol zaměřených na konkrétní oblasti rizikových transakcí v distribučních řetězcích a transakcí se spřízněnými stranami,“ říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.
Maďarsko má s 27 % nejvyšší sazbu DPH v regionu
Studie ukazuje, že nejvyšší sazba DPH je v Maďarsku, kde se její standardní výše pohybuje na 27 %, což je oproti ČR o 6 procentních bodů více. Druhou nejvyšší sazbu v regionu má Řecko, které v uplynulém roce, již tak vysokou sazbu 23 %, ještě o jeden procentní bod zvýšilo na současných 24 %. ČR se se svými 21 % pohybuje v průměru regionu, který je mezi 19 – 22 %. Jednotnou sazbu DPH má v regionu CEE jen Bosna a Hercegovina (17 %, vyjma sazby 0 %, která se uplatňuje při exportu zboží). 
Tab. I.: Srovnání standardní sazby DPH a daně z příjmů právnických osob
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2017
Nejednotnost ve výpočtu daně z příjmů právnických osob (DPPO)
V současnosti se vyskytuje dvacetiprocentní rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší sazbou v regionu, přičemž průměrná sazba se pohybuje kolem 16 %. K největšímu snížení daně došlo v Maďarsku, kde z původních 10 a 19 % utvořili jednotnou sazbu ve výši 9 %. Slovensko také snižovalo sazbu, ale pouze mírně z 22 % na 21 %. Jedinou zemí v regionu, kde došlo ke zvýšení DPPO je Řecko, které zvýšilo sazbu o 3 procentní body na 29 %. ČR se sazbou 19 % patří k vyššímu průměru regionu (17 %).
Minimální mzda je v Česku stále pod průměrem
I přes letošní navýšení minimální mzdy v České republice na 11 tisíc korun (407 EUR) patří v regionu CEE stále k těm nižším mzdám. Průměr regionu se pohybuje okolo 12,5 tisíc (461 EUR). Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu jen asi 3.051 Kč (113 EUR), hned za Ukrajinou je Albánie (161 EUR) a Makedonie (195 EUR). Naopak nejvyšší minimální mzdu mají zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 45 tisíc korun (1.677 EUR). Rakousko ovšem nemá stanovenou hranici minimální mzdy státem, jedná se tudíž o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům „dobrovolně“. 
Tab. II.: Srovnání minimální mzdy
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2017
Kompletní studie je ke stažení v anglickém jazyce ZDE.
