Řada velkých průmyslových společností se v poslední době potýká s problémy způsobenými neplatiči pohledávek. Samy se tak mohou ne vlastním přičiněním dostat do druhotné platební neschopnosti, čímž se začarovaný kruh uzavírá. Pohledávky za odběrateli tvoří až 40 % aktiv firem, přitom řada subjektů nemá své pohledávky zajištěné a spoléhá na znalost trhu a důvěřuje platební schopnosti svých zákazníků. Aktuálně navíc řeší firmy problémy se sankcemi na vývoz do Ruska, které dopadají i na možnost pojištění projektů.

Insolvence – problém nejen u nás
V České republice se každým rokem ocitá v insolvenci kolem 2 000 firem a toto číslo v poslední době lehce pokleslo na 1982 v roce 2016. Nicméně problémem začíná být i otázka daňové kázně a následné zákroky státních orgánů. Nástroj, jehož zavedení mělo eliminovat karuselové podvody s DPH, se někdy může obrátit i proti poctivým prodejcům. Jako prodejce zboží můžete sice plnit všechny daňové povinnosti, ale stačí, aby váš odběratel v rámci přenesené daňové povinnosti neodvedl DPH a můžete se také dostat do problémů. V případě nedostatku hotovosti na účtech se pak do insolvence může dostat i samotný prodávající, od kterého pak státní orgány vymáhají nezaplacenou daň z přidané hodnoty.

S problémem insolvencí nebojujeme pochopitelně jen u nás. Z hlediska počtu insolvenci v poměru k počtu registrovaných subjektů jsou na čele Francie nebo Maďarsko, poměrně časté případy neplacení jsou i v sousedním Polsku.

Graf: Insolvenční návrhy firem v ČRGraf: Insolvenční návrhy firem v ČR

 

 

Ochrana před rizikem
Riziko insolvence odběratele a vlivu nesplacené pohledávky na vlastní byznys lze omezit využitím různých zajišťovacích instrumentů a vhodných interních postupů. Větší společnosti zpravidla mají pozici tzv. kredit manažera, který má na starosti stanovování interních kreditních limitů na jednotlivé zákazníky. Využívají se při tom jak obecně dostupné informace, jako např. informace od informačních agentur, údaje z obchodního rejstříku, účetní závěrky, také ale konkrétní znalosti o daném zákazníkovi, jakou má platební morálku apod.

Je možno využít bankovních zajišťovacích instrumentů, jako jsou zejména bankovní platební záruka a akreditiv. Jejich použití je ale v praxi omezené, vyžadují součinnost odběratele a jsou finančně náročnější, dodavatel je ne vždy v tak silné pozici, aby si jejich použití prosadil. Někdy se používají i směnky jako doplňkové jištění pohledávky nebo různé formy zástav. Tyto instrumenty samy o sobě ale jistotu zaplacení pohledávky neposkytují.

Vhodným doplňkovým nástrojem na omezení rizika z důvodu platební neschopnosti či platební nevůle je především pojištění pohledávek. V porovnání s bankovními instrumenty (záruky, akreditivy) se jedná o cenově výhodný produkt, kdy se pojistné pohybuje ve zlomcích procent z pojišťovaného obratu. Navíc při využívání není nutná žádná součinnost odběratele, vše si řídí klient sám pomocí on-line systému na správu pojištění. Např. u nového klienta si dodavatel není jist jeho spolehlivostí. Není nic jednoduššího, než si pomocí on-line systému požádat o limit ručení. Pojistitel bonitu vyhodnotí a podá zprávu ve formě doporučeného úvěrové limitu a za ten potom také ručí formou pojištění pohledávek.

EGAP a ČEB nebo komerční pojištění?

Tam, kde komerční pojistitelé pohledávek nemohou obchod pojistit, se společnosti samozřejmě obrací na EGAP, jehož funkcí je poskytnout pojistné krytí na bázi státní podpory exportu právě pro takového projekty.

Nicméně pro exportéry může být zajímavé, že není nutné spoléhat pouze na EGAP. Ten má totiž např. také podmínku pro pojištění se státní podporou, a to že podíl českého zboží v dodávce musí splňovat určitá kritéria, a to se exportérům ne vždy daří splnit.

Pro některé projekty lze nalézt krytí na zahraničních trzích, např. u Syndikátu Lloyd´s. Ale i zde pochopitelně velmi záleží na teritoriu a na konkrétním odběrateli. Nelze říci, že komerční společnost pojistí jakoukoli pohledávku.

Pojištění pohledávek jako nezbytnost podnikání
Pojištění pohledávek se s ohledem na ekonomickou situaci stává pro mnoho firem nezbytností. Jedná se o komplexní produkt, který je nutné připravit na míru konkrétnímu klientovi.

Pro klienty není jednoduché vyznat se v nabídce pojistitelů, nabídky a textace pojistných podmínek mají různá úskalí. Výběrové řízení je také časově a administrativně náročné.

Řešením pro podnikatele může být využití služeb pojišťovacího makléře, který dokonale zná daný segment a díky poradenskému přístupu dovede pro klienta vyjednat optimální rozsah pojištění za výhodnou cenu.

Autor: Ing. Hynek Rasocha, ředitel RENOMIA Trade Credit