Česká populace stárne, a to takřka nepřetržitě. Společně s kvalitnější zdravotní péčí se trvale zvyšuje věk dožití obyvatel České republiky. Zatímco v roce 1950 bylo pouze 8 procent populace starší než 65 let, dnes je to víc než dvojnásobek. V Česku jsou v této věkové skupině nyní zhruba 2 miliony lidí, což představuje 19 procent všech obyvatel.
Už nyní má důchodový systém značný schodek, a nedá se očekávat, že by se na tom něco změnilo. Změny důchodového systému jsou v nedohlednu. Nedávno poslanci odhlasovali stanovení věkového stropu pro odchod do penze na 65 let. Změna se dotkne lidí narozených po roce 1965. Tento krok tak nejdříve ucítíme až v roce 2030. Jenže – kdo bude v té době důchody platit?
V roce 2030 bude v důchodovém věku už skoro čtvrtina české populace (2,5 milionu). Lidí v produktivním věku (15–65 let) bude v té době 6,5 milionu. Od tohoto čísla ale musíme odečíst ještě osoby neplatící sociální pojištění – studenty, matky na mateřské, nezaměstnané, invalidy a mnoho dalších.
Podle predikcí Českého statistického úřadu bude situace nejhorší okolo let 2050–2060. V penzi totiž budou ty nejsilnější ročníky – zejména lidé, kteří jsou dnes okolo třicítky. Důchodců v té době bude pravděpodobně už přes tři miliony, tedy skoro třetina všech obyvatel. Poměr pracujících a důchodců by tak v té době mohl dosáhnout parity.
Když vezmeme v úvahu, že v roce 2016 činil průměrný starobní důchod v Česku zhruba 11 500 Kč, a průměrná mzda okolo 27 500 Kč, tak to znamená, že důchodce pobírá více než 40 % průměrné mzdy. Jenže růst důchodů se odvíjí od inflace, nikoliv od růstu mezd, a zároveň bude populace stárnout, takže budou tato čísla v roce 2050 neporovnatelná. Dá se očekávat, že v té době by důchod mohl spadnout někam na pětinu průměrné mzdy. To už bude pořádný rozdíl. Převedeno do dnešních čísel, důchodci by si měli vystačit s 5 500 korunami na měsíc. Za to dnes na mnoha místech Česka nezaplatíte ani nájem jednopokojového bytu.
Pokud nedojde k radikální změně systému, čekají dnešní třicátníky opravdu krušné časy. Klidný a pohodový důchod budou mít asi jen ti, kteří si situaci již dnes uvědomují a myslí na zadní vrátka. Nejdůležitější pro ně bude mít vlastní bydlení a nebýt zatížen úvěrem. Protože nájmy a ceny nemovitostí porostou rychleji než důchody.
Jestliže si ale lidé budou chtít udržet svůj standard z doby, kdy chodili do práce, bude pro ně nezbytné si ještě mimo státní systém naspořit alternativně v soukromé sféře. Určitou cestou by bylo znovu zavést II. pilíř penzijního systému s možností spořit si vedle sociálního pojištění ještě na svůj účet, ale tato možnost již dnes v Česku není. Pokusy o její zavedení skončily nezdarem, a proto se musíme spoléhat pouze sami na sebe.
V případě vlastního spoření na důchod je nutné si uvědomit, že posílat si pár stovek do penzijního připojištění skoro jistě stačit nebude. Propočet je jednoduchý: kdybyste si spořili 30 let pětistovku s, dejme tomu, dvouprocentním zhodnocením, tak budete mít na důchod i se státním příspěvkem naspořeno něco málo přes 300 000 korun. Jenže tato suma za 30 let nebude jako dnes. Při propočtu mírné dvouprocentní inflace to bude v dnešních penězích zhruba 181 000 Kč. Při vypočtení jednoduché desetileté renty byste tedy měli k důchodu v dnešních penězích příspěvek 1 500 korun.
Pokud si chcete skutečně zodpovědně spořit na stáří, nevystačíte si s měsíčním příspěvkem v řádu stokorun, ale spíše tisícikorun. Využít byste přitom měli široké portfolio finančních služeb, a ne jen penzijní připojištění. Ten správný mix musí být složen z několika produktů finančního trhu, jako jsou například podílové fondy životního cyklu, doplňkové penzijní spoření nebo stavební spoření. V případě, že jsou všechny tyto složky rozumně nastaveny, můžou vás v konečném důsledku zajistit na stáří tak, abyste si nemuseli výrazně snižovat svoji životní úroveň. Myslete na to již dnes, protože čas, který máte před sebou, může hrát ve váš prospěch – když začnete spořit včas...
Autor: Aleš Pixa, regionální ředitel OVB Allfinanz
