Od čtyř let lezl s tátou po skalách, ve dvanácti letech se závodně věnoval šermu a od patnácti let začal usilovně cvičit. Motivoval ho k tomu kamarád, ve kterém viděl nejen svůj vzor, ale i soka, kterého potřeboval porazit. „Neměl jsem žádný talent, ale věděl jsem, že dokážu dřít víc než kdokoliv jiný, a v tom jsem viděl svoji největší výhodu. Tehdy jsem se začal naplno věnovat posilování. Bylo pro mě číslem jedna stejně jako horolezectví,“ popisuje své začátky Jan.
V osmnácti letech začaly závody v lezení na umělých stěnách, ale k tomu, aby uspěl, nestačilo jen dobře lézt, musel zlepšit techniku a začít se více zajímat o výživu. „Tenkrát tady nic zajímavého, z čeho bych mohl čerpat, nebylo. Nebyl internet, a tak jsem si kupoval časopisy a sledoval filmy s Jeanem Claudem Van Damem. Skončil jsem se studiem, přišel z Liberce do Prahy a díky trenérovi české reprezentace ze sportovního klubu Olymp, jsem se dostal do Týnské ulice, kde jsem postavil svou první lezeckou stěnu, která funguje dodnes. Pracoval jsem tam na recepci, a díky tomu, že se o mně psalo a začal jsem být známý, navštěvovalo mě neskutečné množství lidí a prosili mě o rady, jak správně cvičit.“ Tehdy si Jan poprvé zahrával s myšlenkou začít trénovat.
„Vedení mi řeklo, že jsem nahraditelný, a to mě motivovalo otevřít si vlastní fitness“
Co bylo tím zlomem ve vašem životě, že jste se rozhodl otevřít Jan Kareš Fitness?
Postavil jsem ještě nějaké další stěny, ale zjistil jsem, že tohle není ta správná cesta. Hrozně mě naplňovalo radit lidem a pomáhat jim být lepšími. Při mé 10-ti leté praxi jako osobní trenér v Hiltonu jsem sledoval chování klientů, ale také lidí, kteří se starali o chod fitness. Po čase jsem zjistil, že jejich přístup ke klientům není individuální, a já se s tím neztotožňoval. Impulzem, proč jsem si otevřel fitko, bylo ukázat lidem, že to jde dělat i jiným způsobem. Mé rozhodnutí podpořilo navíc sdělení od vedení fitness, kde jsem působil, že jsem nahraditelný.
V čem je váš přístup a vaše fitness jiné?
Zejména individuálním přístupem ke klientům. Nikdy jsem si nepřipadal jako trenér, vždy jsem chtěl něco víc. Jako trenér můžu ovlivnit jen určitý počet klientů, jako majitel fitness a rekordman ve shybech mám šanci k nasměrování daleko více lidí. Největší radost mám z toho, když Honza Kareš namotivuje či pomůže někomu stejně, jako někdo jiný mě, když to potřebuji. Tak to mám i se svým personálem. Trenérům dávám úplně volnou ruku, každý si vydělává sám na sebe a fitku nic neplatí. Možná i proto jsou ceny tréninků u nás podstatně nižší než jinde. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by ke mně chodil někdo bez doprovodu trenéra. I já sám trénuji téměř vždy s trenérem, se kterým se navzájem motivujeme a společně pracujeme na technice cvičení.
Své první fitness jste otevřel v Týnské. V té samé ulici, kde jste postavil první stěnu. Byla to náhoda?
Když jsem se rozhodl v Hiltonu skončit, začal jsem usilovně shánět prostor pro otevření mého snu. Perfektní prostor jsem našel jen o dveře dál, než je lezecká stěna, která tu po mně zůstala. Jsem vizionář, a proto pro mě bylo jedno fitko málo. Po Týnské jsem se tak vrhl na hledání a budování dalšího prostoru. A tak mám momentálně dvě pobočky, a tak mohu pomáhat dalším a dalším lidem. Druhá pobočka je Na Poříčí a plánuji další rozšíření. Mám pocit, že mohu dokázat cokoli, pokud si to dokážu představit. To, že jsem otevřel tato fitka, mi přineslo do života velké množství zajímavých lidí, kteří mě motivují jít dál a dál.
Heslem, „BOLEST JE MÝTUS“, které rád používáte a máte ho na hrazdě, když se pokoušíte o překonání rekordů, dokonce ho nosíte na náramku na ruce, kde se toto heslo vzalo a proč reprezentuje právě
Rád překonávám bolest, a vzhledem k tomu, že vše je jen iluze, vzniklo i toto heslo. Bolest je jen informace do mozku a jde o to, zda ji přijmeme a podlehneme ji. Řeč je o svalové bolesti, nejedná se o psychickou bolest. Rovněž používám heslo „1 + 1 = 2“. Lidé, kteří něco dokázali, si automaticky rozumí s těmi, kteří již mají také něco za sebou.
Nedávno jste spustil nový e-shop. Co si u vás mohou zákazníci koupit?
Založil jsem si firmu Jan Kareš Nutrition, a to ze stejného důvodu, jako jsem se pustil do provozování vlastních fitness center. Mé jméno bude vždy stát za tím, co opravdu funguje. Na e-shopu nabízím produkty Jan Kareš Nutrition, jako jsou oblíbené Karešky nebo Karešídové máslo, oblečení s mým heslem a další produkty, které mě prezentují.
Kdo vás v životě nejvíce ovlivnil?
Vzhledem k tomu, že byl můj taťka horolezec, tak on. Od mala mě vedl k horolezectví, a to ovlivnilo celý můj život. Zvláštní význam má pro mě podání ruky. Ruku si horolezci podávají po zdolání vrcholu, a to už něco znamená. Díky lezení mám pořád motivaci a pocit jít nahoru a nejsem schopen se nikde zastavit. Musím jít pořád dál. Navíc lezení, při kterém je nezbytné okamžitě reagovat na změny tvaru skály, které se musí člověk chytit, aby mohl jít dál, jsem se naučil stejným způsobem reagovat na změny i v profesním životě. Ale rozdíl mezi vrcholem v horolezectví a v životě, je ten, že v životě nikdy nevíte, co tím vrcholem je. Doufám, že až tam budu, tak to poznám.
Medailonek:
Jan Kareš (*1973, Liberec)
- Český sportovec, majitel stejnojmenných fitness center, podnikatel a horolezec.
- Jeho životním posláním je zdolávat vrcholy, a nejen ty skalnaté.
- Držitel 3 Guinessových rekordů a jednoho světového rekordu ve shybech na hrazdě.
- Trojnásobný „Ocelový muž“.
- Vicemistr republiky a 17. na MS v lezení po umělých stěnách.