Podle studie se na rozdíl od minulých let v roce 2016 pozornost států regionu střední a východní Evropy přesunula k tématům důležitosti regulace přeshraničních transakcí a boji proti daňovým únikům. „Bohužel boj států s daňovými úniky s sebou přináší kromě pozitivních efektů i velkou administrativní zátěž pro firmy. Jedním z takových opatření je například zavedení kontrolního hlášení pro plátce DPH českými úřady,“ říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.
Jak vyplývá ze srovnání, je v současnosti státem s nejvyššími daněmi v regionu jednoznačně Řecko, které má v porovnání s ostatními zeměmi regionu nejvyšší sazbu korporátní daně v CEE regionu (29 %), následují Rakousko s 25 % a Slovensko s 22 %. Oproti tomu nejvyšší sazbu DPH platí podnikatelé v Maďarsku (27 %) a Chorvatsku (25 %), nejnižší naopak v Bosně a Hercegovině (17 %).
Tab.1. Srovnání DPH a daně z příjmu v 19 státech regionu CEE
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2016
Z hlediska výše daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění platí, že země s nejvyšším zdaněním práce (celkové výše daní a odvodů / celkové náklady na zaměstnance) jsou Rakousko (49,5 %) a Maďarsko (49 %).
Mzdy jsou nejvyšší v Rakousku
Průměrné mzdy v privátním sektoru jsou nejvyšší v Rakousku (2300 EUR), kde výrazně převyšují regionální průměr (888 EUR). Ten přesahují i ve Slovinsku (1679 EUR), Chorvatsku (1077 EUR), Estonsku (1045 EUR), ČR (1000 EUR), Polsku (934 EUR), na Slovensku (902 EUR) a zatím stále i v Řecku (1243 EUR), kde se však mzdy ve veřejném sektoru nadále snižují. Kromě Rakouska (1630 EUR) nejvyšší minimální mzdy pobírají zaměstnanci ve Slovinsku (791 EUR) v Řecku (586 EUR), Estonsku (430 EUR), Polsku (420 EUR) a Chorvatsku (411 EUR). Nejnižší minimální mzdu pak mají zaměstnanci v Rusku (73 EUR) a na Ukrajině (52 EUR).
Tab.2.: Průměrná a minimální mzda
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2016
Boj proti daňovým únikům
Ostře diskutovaným tématem v zemích regionu je otázka daňových úniků a krácení daní. Například v Estonsku platí od roku 2016 zákon, který společnostem ukládá povinnost při každé transakci v oblasti převodních cen prokázat ekonomický záměr, manažerskou strukturu či místo uskutečnění transakce. Nejvíce legislativu změnili v Chorvatsku a v Polsku, přičemž odpovědné osoby mají v Polsku dokonce ve vztahu k převodním cenám definovanou i trestní odpovědnost. V České republice došlo v této oblasti k výraznému nárůstu počtu daňových kontrol, které podle jejích statistik přinesly za první půlrok do státní kasy 800 milionů korun, což je 5x více než za posledních pět let dohromady.
Řada zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky, se rozhodla proti šedé ekonomice radikálně bojovat i zavedením on-line pokladen či elektronické evidence tržeb. Došlo k tomu například v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku a na Ukrajině.
Více informací naleznete přímo ve studii Mazars CEE Tax Guide 2016, která je k dispozici v anglickém jazyce.
